Zkouška lásky 4.část

16. listopadu 2013 v 22:41 | Sabusanka |  Zkouška lásky

Zkouška lásky 4.část

Chvilku Nikol jen tiše stála uprostřed pokoje. Bála se, že by máma ještě mohla přijít. Po chvíli položila tašku na podlahu a rychle přiskočila k oknu. Dan tak už nestál. Položila ruku na studené sklo a po tvářích jí začínaly téct slzy. Věděla, že tahle láska něco vydrží, že její pouto s Danem je mnohem silnější, než si máma myslí. V tu chvíli ji napadl naprosto šílený nápad. Popadla batoh, ten největší co měla, a začala si do něj strkat oblečení, nějaké ponožky, spodní prádlo, pár trik, kalhot a nějakou mikinu, taky si vzala fotku jejího milovaného psího mazlíčka Dannyho, který bohužel před pár lety zemřel. při té vzpomínce se jí opět oči zalily smutkem. Pak chodila po pokoji, velmi tiše a hledala věci, které by si mohla vzít ještě sebou, nebo by je mohla potřebovat. při hledání našla pytel plný oblečení. Ten do kterého hodila ty věco po tom neuvěřitelně strašném okamžiku. Okamžitě se jí to celé vybavilo. V hlavě jí to běhalo pořád dokola. Chytla se za hlavu, chtěla ty myšlenky dostat ven. Klesla na zem a brečela, prostě jen brečela. za chvilku se trochu uklidnila otřela si oči rukávem, ale stejně na to musela pořád myslet. Do batohu si dala ještě nějaké tepláky a zapnula batoh, ten si nenápadně dala za postel, aby nebyl při příchodu do pokoje vidět. Zhasnula světlo a rychle vběhla do postele a přikryla se peřinou, aby nebylo vidět, že je oblečená a zavřela oči. jak počítala matka ji zanedlouho přišla skontrolovat. Otevřela dveře a rozsvítila světlo světlo. Nikol, ale nechala zavřené oči, a doufala, že máma nepůjde blíž a nebude chtít vidět jestli má pyžamo, ale naštěstí zase zhasnula a zavřela za sebou dveře. Nikol vyhrabala v kapse mobil a poslala Danovi SMSku "stav nejvyšší nouze, mám zbaleno, jestli chceš se mnou odjet buď tu v 5:00, a uablikej světlem, budu čekat. N" napsala. potom si nastavila budíka na 4:30 a dala si mobil pod polštář. Dlouho ještě mourala do stropu a přemýšlela jestli to co dělá, ja fakt moudrý, třeba by se to dalo smámou nějak vyřešit. Ale zase na druhou stranu to bez Dana nevydrží a štve jí ten její věčný diktátorský přístup ke všemu. Nakonec ze všeho toho přemýšlení usnula, možná dobře jak se říká: "Ráno moudřejší večera"
Budík ji zazvonil ve 4:30, Nikol se jen překulila na druhý bok a zavřela znovu oči... Najednou ji to došlo a rychle se zvedla, teď ji to došlo co taky ještě potřebuje, pomalu vstala a přešla ke svému stolu, zahrabala v něm a vytáhla pas a občanku a strčila si je ejště do batohu. Trochu si předělala makeup od toho včerejšího pláče měla oči jako zombie. Udělala si culík, protože se ji ty vlasy žehlit teda nechtěly a podívala se na hodiny 4:50. tak potichu přešla k oknu a koukala ven. Měla hlavu opřenou o ruku, a občas se jí i zavíraly oči. Čas se blížil k pěti hodinám a Dan rychle, začala se bát, že bral tu její SMSku jako znak trapnosti a už nikdy nepřijede, nebo, že to třeba nepral moc vážně, nebo to taky vůbec nečetl. Ručičky na hodinách ukázaly pět hodin přesně a před domem zastavila motorka. Nikol zasvítili oči. Popadla batoh a potichu otevřela dveře, rozhlédla se vypadalo to, že nikdo není vzhůru vyšla z pokoje a zavřela dveře, hrozně se bála, že ji máma přistihne, měla s toho neuvěřitelný strach a divný pocit v žaludku, pomalu a potichu sešla schody dolů, pak už jen otevřela vchodové dveře a rychle je za sebou zavřela a bežela přez předzahrádku k motorkářovi. Přiběhla k brance a motorkář si sundal helmu, byl to Dan, Nikol se usmála a otevřela branku. Vrhla se kolem Dana a držela ho pevně. "tak co se stalo?" ptal se hned Dan. Povím ti to všechno, ale teď pojeď nehcci, aby si toho máma všimla. dan ji podal helmu Nikol si ji nasadila, sednula si za Dana, pevně ho chytla, zapřela se i nehty do jeho bundy a Dan vyrazil.
Nikol už se zase cítila neuvěřitelně volná. Vítr si hrál s jejími vlasy a ten hřejivý pocit, že je s Danem stál za to. Pomalu začalo vycházet slunce a to přidávala jetšě více romantiky do této chvíle. Nikol se jednou rukou pustila a ukazovala PEACE na všechny lidi co jeli proti nim a strašně moc se u toho smála. V tuhle chvíli byla opravdu šťastná. Daleko od mámy, která ji terorizovala, nic jiného si dlouhou dobu nepřála.

Dan zabrzdil u benzínové pumky. Nikol se ho pustila a Dan ji opatrně sundal helmu, Nikol už neměla vlasy v gumičce, ale všude kolem hlavy, NIkol ji sundala Danovi, tomu se nemělo moc co rozcuchat, přesto měl nádherný tmavý vlasy. Nikol se usmála a postavila se na špičky. Jejich táře byli nesmírně blízko, Dan jí políbil na rty a ona ho chytla za krk, vypadaly neuvěřitelně krásně a šťastmí spolu. Kdžy se od sebe odtrhly Nikol se usmála a pevně se k Danovi přitiskla. "Miluju tě" řekla mu. "Víš že já tebe taky jsi to nejhezčí a nejroztomilejší stvoření na světě" Niko,s e na něho podívala "Já jsme roztomilá?" řekla udiveně, ale s úsměvem. natáhla se kněmu a políbila ho. "Práve v tuhle chvíli jsi taky byla roztomilá" Nikol se na něho usmála. Dan ji chytil kolem ramen a zavedl do rychlého občerstvení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.